Tajemství Japow: Jak vzniká legendární prašan v Japonsku?

Japonsko patří mezi nejzasněženější země na světě a pravidelně se zde vyskytují nejextrémnější sněhové srážky vůbec. Pokud jste freerideři, skialpinisti nebo snowboardisti, určitě jste slyšeli o legendárním "JAPOW" – hlubokém, nadýchaném prašanu, který přitahuje milovníky zimních sportů z celého světa. Ale co stojí za tímto fenoménem? Jak je možné, že Japonsko dostává tolik sněhu, zatímco jiné oblasti na stejné zeměpisné šířce, jako například severozápad USA nebo části Evropy, mají podstatně méně? Odpověď se skrývá v kombinaci geografie, oceánských vlivů a atmosférických jevů velkého měřítka, o kterých jsme více psali v tomto článku.

Severní a západní části Japonska zažívají pravidelně extrémní sněhové srážky. Příkladem je město Aomori, které drží titul nejzasněženějšího města na světě, kde průměrně nasněží přes 17 m sněhu ročně. Rekord v jedné zimní sezóně byl dokonce 23,7 metrů.

Black Crows Atris Birdie, Niseko, Mount Annupuri, březen 2024, foto: Barbora Mikolášová

V horách jsou čísla také ohromující – oblast Niseko na ostrově Hokkaidó se může pochlubit více než 15 metry sněhu, který napadne za sezónu, zatímco Myoko Kogen na Honšú pravidelně přesahuje 14 metrů. Na obrázku 1 můžete vidět, kolik sněhu napadlo v jednotlivých letech od roku 1950 a většina let má uhrny přes 5 m. A pokud hledáte skutečný extrém, Tateyama Kurobe Alpine Route v Japonských Alpách se na jaře pyšní sněhovými stěnami vyššími než 20 metrů!

Obrázek 1: Průměrný (tyrkysová barva) a maximální (šedá barva) úhrn sněhu v jednotlivých letech. Statistiky jsou počítány z Japonských meteorologických stanic, na kterých roční úhrn srážek překročil 400 cm - celkem 12 stanic. Rekordním rokem byl rok 1970 kdy napadlo 2019 cm čili přes 20 metrů sněhu. Jak průměrné, tak maximální úhrny zaznamenávají ve sledovaném období pokles, zejména ty maximální.

Západ vs. východ: Proč je jedna strana Japonska zavalená sněhem, zatímco druhá zůstává relativně suchá?

Jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících sněhové podmínky v Japonsku je orografický efekt – tedy to, jak hory ovlivňují pohyb vzduchu a množství srážek.

Západní Japonsko: Sněhový ráj

Západní část Japonska, zejména oblasti podél Japonského moře, patří mezi nejzasněžnější místa na světě. Prefektury jako Niigata, Fukui, Toyama a Aomori každoročně dostávají obrovské množství sněhu díky blízkosti Japonského moře a horských hřebenů, které lemují pobřeží.

V zimě studený vzduch ze Sibiře přechází přes relativně teplejší vody Japonského moře. Tento proces nasytí vzduch vlhkostí, která následně kondenzuje a padá v podobě hustého sněžení, jakmile vzduch narazí na horské hřebeny v Japonských Alpách, Hidaka Mountains, Dewa Mountains a Chūgoku Mountains.

Nejsilnější sněhové bouře se vyskytují mezi prosincem a únorem, přičemž leden bývá vrcholem sezóny, kdy je Sibiřská tlaková výše nejsilnější. Na obrázku 2 jsou zobrazeny měsíční úhrny a leden má jednoznačně historicky nejvíce sněhu.

Obrázek 2: Měsíční úhrny sněhu od roku 1953 po současnost z 98 Japonských meteorologických stanic. Největších sněhových úhrnů je dosahováno v lednu, přičemž následují prosinec a únor. Set stanic pokrývá jak nížiny, tak hory.

Východní Japonsko: Suchá strana hor

Naopak východní Japonsko, včetně Tokia a oblasti Kantó, dostává mnohem méně sněhu. Důvodem je efekt srážkového stínu, ke kterému dochází poté, co vlhký vzduch vypustí většinu svých srážek na západních horách.

Jakmile tento suchý vzduch sestoupí po závětrných svazích, ohřívá se a vysušuje, což vede k výrazně nižším srážkám. Díky tomu Tokio, Chiba a Jokohama zažívají jen minimální sněžení, a když už sníh přijde, bývá mokrý a krátkodobý.

Výjimku tvoří některá vysoko položená lyžařská střediska na východě, jako například Shiga Kogen v prefektuře Nagano, která díky nadmořské výšce stále dostávají značné množství sněhu.

Tokio, březen 2024, foto: Barbora Mikolášová

Hlavní sněhový proces: Fenomén Lake Effect Snow

Hlavním motorem masivních sněhových srážek v Japonsku je proces zvaný “Sněhový efekt vodních ploch”, nebo-li Lake Effect Snow (LES). Tento jev, známý hlavně ze Severní Ameriky (oblast Velkých jezer), hraje klíčovou roli i v Japonsku.

Jak funguje Lake Effect Snow v Japonsku?

1. Proudění studeného vzduchu ze Sibiře

Každou zimu přinášejí silné severozápadní větry ze Sibiře extrémně chladný a suchý vzduch přes Japonské moře.
Tento vzduch, někdy s teplotami pod -30 °C, se ohřívá a nasává vlhkost z relativně teplých vod Japonského moře (5–10 °C v zimě).

2. Absorpce vlhkosti nad Japonským mořem

Jak suchý chladný vzduch přechází přes moře, nabírá obrovské množství vlhkosti, čímž se formují bouřkové sněhové mraky.

3. Orografický vzestup a sněžení

Jakmile tyto vlhké vzdušné masy narazí na horské svahy západního Japonska, začnou stoupat podél návětrných svahů vzhůru.
Jak vzduch stoupá a ochlazuje se, vlhkost kondenzuje a padá v podobě sněhu, což vede k extrémním sněhovým bouřím, především v oblastech Hokuriku, Tóhoku a Hokkaidó.

4. Proč se to neděje i jinde?

Na rozdíl od Velkých jezer v USA, která mohou zamrznout, Japonské moře zůstává většinou bez ledu, což umožňuje nepřetržité nasávání vlhkosti a tedy následné sněžení po celou zimu.

Foto: Jan Zahula

Role východoasijského zimního monzunu ve variabilitě sněhových srážek

Dalším významným klimatickým faktorem ovlivňujícím sněhové podmínky v Japonsku je východoasijský zimní monzun (EAWM – East Asian Winter Monsoon).

EAWM je rozsáhlý sezónní větrný systém, který je poháněn rozdíly v teplotách mezi sibiřskou pevninskou masou a okolními oceány. V zimním období tento monzun zesiluje, což vede k intenzivním chladným větrům, které přinášejí sněžení napříč Japonskem.

Silnější vs. slabší monzunové roky

V letech se silným monzunem dochází k častějším a silnějším vpádům studeného vzduchu do Japonska, což vede k rekordním sněhovým srážkám v západních regionech.
V letech se slabým monzunem dochází k méně častým vpádům studeného vzduchu, což vede naopak k mírnějším zimám a nižším úhrnům sněhu.
V posledních letech se v důsledku změny klimatu pozoruje oslabování EAWM, což již ovlivňuje (viz Obrázek 1) a dále by mohlo ovlivňovat dlouhodobé sněhové trendy v Japonsku.

Do množství sněhu samozřejmě promlouvá i globální oteplování a ne vždy negativně. Paradoxně vyšší teploty povrchu oceánů mohou zvýšit množství dostupné vlhkosti, což by mohlo vést k větším sněhovým srážkám ve vyšších nadmořských výškách.

Freeridové lyže do japonského prašanu

Omrkněte lyže Black Crows, které jsou pro japonský prach zkrátka stvořené.

Ukázat freeridové plácačky

Proč je Japonsko snem každého freeridera?

Navzdory obavám z klimatické změny Japonsko stále zůstává jednou z nejlepších destinací na světě kvůli hlubokému prašanu.

Co dělá japonský prašan tak unikátním?

Nadýchaný a lehký sníh – Díky Lake Effect Snow a východoasijskému zimnímu monzunu je sníh v Japonsku mimořádně suchý a lehký.
Konzistentní sezóna – Lyžařské oblasti jako Niseko, Myoko Kogen a Hakuba dostávají pravidelně přes 10 metrů sněhu za sezónu.
Rozmanitý terén – Od prudkých alpských svahů v Hakubě až po lesní freeridové trasy v Niseko – Japonsko nabízí terén pro všechny styly jízdy.

Autoři článku

Autory jsou Roman Juras a Vojtěch Moravec z Katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování (KVHEM) na ČZU v Praze. Jejich aktivity můžete sledovat taky na Instagram profilu @kvhem.

Fakulta životního prostředí na ČZU v Praze se dlouhodobě věnuje výzkumu přírody a přírodních procesů a konkrétně KVHEM se dlouhodobě zabývá především modelováním vody v krajině. Roman a Vojtěch se specializují na problematiku sněhu, jeho měření a možné rizika se sněhem spojené.